Jako na zázrak lze pohlížet na rozhodnutí, změnit místo konání - poprvé jím nebyl Děčín - které padlo již dlouho před letošními katastrofálními záplavami. Jen prozřetelnost dovedla výbor sportovního klubu Hakoach k zahájení příprav v době, kdy ještě nikdo neměl ani tušení o tom, co přijde. Velikou zásluhu na úspěšném průběhu akce mají členové výboru, kteří strávili

nemálo času výběrem a zajišťováním vhodných sportovišť a samozřejmě předseda plzeňské obce, pan Bergmann i místopředseda, pan Jiří Lövy. Všem patří naše poděkování.
Hry byly zahájeny v nádherné plzeňské Velké synagoze večerní bohoslužbou Kabalat Šabat. 
Ještě před začátkem obřadu měli všichni možnost prohlédnout si výstavu fotografií Pavla Diase. Prostřednictvím snímků zachycujících místa utrpení našich předků v období šoa, ale i skrze obrázky z let padesátých a šedesátých, či z událostí kolem roku 1968 a 1989, není těžké na chvíli se vrátit do minulosti.
Účastníci bohoslužby, doplněni o další návštěvníky, se poté přesunuli do Malé synagogy, kde ve zchátralých, ale o to působivějších prostorách modlitebny pomohli vytvořit krásnou atmosféru pro následující kulturní zážitek. Zpěv Hany Frejkové v představení Prager Tandlmarkt (písně v jidiš), za doprovodu Michala Kosťuka, Zdeňka Zelby, Pavla Drešera, Ivety Zelbové, Michala Hromka a Martina Zelenky, zahřál u srdce i na duši tak, že teprve po jeho skončení si posluchač uvědomil chlad a nepohodlí. Kulturní zážitky podobné kvality bych přál i všem dalším ročníkům sportovních her. 
Sportovní klání byla zahájena druhého dne ráno, úderem deváté hodiny, na kurtech Slávie na Borech. Tradiční tenisový turnaj probíhal souběžně s turnajem volejbalovým. Příjemné prostředí sportovního areálu a především hojný počet účastníků navodily atmosféru hodnou velkých turnajů. Mohutné povzbuzování dokázalo přimět hráče k opravdu plnému nasazení. Urputné boje o každý míč probíhaly mezi pěti volejbalovými družstvy po celý den. Slovenský, takřka rodinný, tým Šándorů nakonec obsadil čtvrté místo. Snad díky taktickým zkušenostem Viktora Wellemína, ale i obětavosti ostatních, Petra Wellemína , Zoši Vyoralové, Petra Wilhelma, Isabely Santusové a Miriam Stiefelové vyšlo z plzeňského klání vítězně právě toto družstvo. Také další dvě místa obsadila česká družstva. 
Se stejným nasazením bojovali i tenisté. Přestože se turnaj odehrával na kurtech Slavie Pilsner Urquell, dala většina účastníků před pivem přednost tenisu. Hrál se na vysoké úrovni, kterou pozvedly jak zahraniční posily ze Slovenska, tak místní sportovci. I přes velké vedro běhali i starší účastníci po kurtech jako zajíci a divákům (při některých zvlášť atraktivních zápasech) připravili příjemnou podívanou. Postupně se přátelská atmosféra z kurtů přenesla i do místních restaurací, kde začali účastníci trávit stále více času. Do finále se nakonec probojovali Ivan Šajmovic a vítěz minulých ročníků Tom Tomášek, kteří v semifinále vyřadili Dana Brauna, respektive místního Jana Růžičku. Skvěle rozehrané finále bohužel skončilo zraněním slovenského hráče a Tom Tomášek tedy nemusel ani letos vybalovat Judovo kladivo ze své tašky...
Ve stejném čase putovala skupina turistů, pod vedením paní Ludmily Skálové z plzeńské obce, na klasicistní lovecký zámeček Kozel ( postavený Vojtěchem Černínem).

Slovanech a turnaj ve squashi v objektu VŠ v Klášterní ulici. 50 m volným stylem i prsa vyhrál Petr Wellemín, těsně sledován

Ondřejem Edelmanem a Erikem Kolanem. V ženách zvítězila Dagmar Löwyová před Janou Fendrychovou a Isabelou Santusovou. Do bazénu se odvážně pustila i Hana Frejková a předvedla , že umí nejen na divadelních prknech. Plavecké závody probíhaly pod vedením Erika Kolana bez sebemenších problémů a s dostatečnou časovou rezervou, takže zájemcům vyšel ještě čas na masáže v teplých vířivkách i na vyzkoušení tobogánu. Ve squashi po zásluze zvítězili slovenští sportovci. 
Důstojné prostředí pro sobotní společenský večer poskytl všem sportovcům a jejich přátelům hotel Continental. Zde paní Zoša Vyoralová, za sportovní klub Hakoach, předala předsedovi plzeňské obce, panu Bergmanovi, příspěvek na opravu synagogy. V průběhu večera byly také vyhlášeny dosavadní výsledky a předány diplomy. Zvláštní diplom jako ocenění za výkony, které podal ve svých téměř osmdesáti letech, dostal pan Viktor Wellemín. Nechyběla samozřejmě hudba, tanec, volná zábava…
V neděli, opět od deváté hodiny ranní, pokračovaly hry turnajem ve stolním tenise. Tato disciplína měla bezkonkurenčně největší účast. I zde obhájil prvenství Tomáš Gálik a v těsném závěsu za ním Pavel Rubín. Třetí příčku obsadil Peter Frkal. Také ženy prokázaly své kvality a zlato i bronz, zásluhou Jany Romanové a Dagmar Gavorníkové, putovaly na Slovensko. Jen stříbro se Ireně Douskové podařilo zachránit pro Prahu. Ve 13 hodin byly předány poslední diplomy a tím osmé letní hry Hakoach 2002 skončily. 
Pro zvýšení zajímavosti a pestrosti budou hry dále pořádány každý rok v jiném místě, tedy jako putovní. Všechny, kteří se nebojí pohybu, si dovolujeme pozvat na naše příští setkání, které se uskuteční ve dnech 5. až 7.září 2003 v Brně. Udělejte si čas a přijeďte si vyzkoušet, co dokážete. Budeme se těšit!
Petr Wellemín
foto Michal Spevák