Patnáctý švat a jeho pořádek

Nový rok stromů – Tu bišvat je v Mišně upomínám jako jeden ze čtyř nových roků: 
Nový rok králů a poutních svátků - 1. nisanu, Nový rok pro desátek ze skotu – 1 elulu, Nový rok roků let odpočinutí a jubilují (den stvořené člověka) – 1 tišrej

Nový rok stromů - 1 švatu, tak ustanovila škola Šamajova a 15 švatu škola Hilelova podle které se řídíme dodnes. 
První svědectví, o tom, že na Tu bišvat se jí ovoce je ze 16 stol. Předpokládá se, že tato tradice vznikla v Evropě a byla přenesena do Svaté země s alijou kabalistů ze Španělska a Portugalska. Kabalisté, kteří se usadili ve Cfatu započali také tradici tzv. „Sederu Tu bišvat“. Velkou zásluhu na tom má Rabi Jichak Luria Aškenazi, zvaný Ari haKadoš (1534-1572). Kabalisté se sesedli u stolu pokrytého bílým ubrusem, na němž byla hojnost ovoce a ozdobeného větvičkami myrty a květy. Kabalisté četli vybrané části z Tóry, Talmudu a knihy Zohar v nichž se píše o ovoci a plodech stromů rostoucích v Erec Jisrael. Po té podobně jako na Seder Pesach pili čtyři poháry vína. První pohár byl naplněn bílým vínem, které symbolizovalo dosud neprobuzenou přírodu, k to mu jedli pečivo z pšenice dále olivy, datle a vinné hrozny, druhý pohár byl naplněn téměř celý bílým vínem a do něj bylo přidáno trochu vína červeného , tento pohár symbolizoval přírodu probouzející se ze zimního spánku – lze říci že to je právě období Tu bišvatu, v této fázi také jedli fíky, granátová jablka, etrogy a jablka. Třetí pohár byl naplněn z poloviny vínem bílým a z poloviny vínem červeným – to symbolizuje zápas mezi dny dešťů a dny slunečními, mezitím jedli vlašské ořechy, lískové ořechy, svatojánský chléb a hrušky. Ćtvrtý pohár byl plný červeného vína, což symbolizuje období léta, kdy stromy jsou v plné síle a začínají dávat své plody. Již od dob kabalistů až do dnešních dnů je tradicí v Tu bišvat jíst plody, které symbolizují erec Israel – Pšenice, ječmen, vinná réva, fíky, granáty, olivy, datle (šiv’at haminim). Kromě toho je zvykem v Tu bišvat jíst alespoň jeden druh ovoce, který jsme tento rok ještě nejedli, abychom mohli říct požehnání „Šehechejanu“. 

V naší přetechnizované době mnozí koketují s Kabalou což zpravidla není příliš šťastný nápad, protože Kabala chce od člověka velmi mnoho základních znalostí , které jsou z hlediska Kabaly základní ale pro většinou lidí nedostupnou hradbou kolem učení, které je právem vyhrazeno málo vyvoleným. Ale právě Tu bišvat nám dává možnost se trochu zastavit a zlehka se dotknou kabalistických zvyklostí, aniž bychom tím narušili duševní rovnováhu pokusem o studium těžko dostupných duchovních pokladů minulosti. 
Chceme-li připravit Seder (pořádek) Tu bišvat a chceme podat kromě ovoce také nějaké uvařené jídlo můžeme připravit různé ovocné a zeleninové saláty. Ovocné saláty jednoduše připravíme stylem
 „co dům dal“ , ale neměly by chybět hrozinky a mandle a ořechy a třeba také strouhaný kokos a není na škodu trochu ovocného likéru. 
Ovocné koláče zná každá hospodyně ale i začínající kuchařka, ale je možno místo koláčů upéct chleba z ječné mouky a přidat do něj ořechy, slunečnicová semena, sezam a podobně. Zeleninové saláty můžeme obohatit také ořechy a méně tradičními plody jako je avokádo, z kterého je také moc dobrá pomazánka. 
Pomazánka z avokáda - vidličkou rozmačkáme avokádo přidáme do něj citrónovou šťávu a sůl a podáváme. Můžeme přidat trochu majonézy ale opravdu velmi málo, aby nepotlačila chuť avokáda anebo vejce vařené natvrdo. 
Pokud chceme podávat olivy trochu jinak připravíme vařené olivy v rajské omáčce:
5 rajčat (oloupané a nakrájené) , 2 cibule, olivový olej, 200 g zelených vypeckovaných oliv, sůl, pepř, trochu cukru. Cibule osmažíme na oleji přidáme rajčata a olivy a dusíme na mírném ohni asi 20 minut. Podáváme teplé anebo studené. 
Chleba trochu jinak – 8 krajíčků chleba, 100 ml šlehačky, 2 lžíce přírodního cukru, 1 lžička skořice, vanilka, 1 našlehané vejce, trochu skořice a moučkového cukru na posypání, 30 g másla na smažení. Smícháme vejce, šlehačku, cukr, vanilku a skořici, ve směsi namáčíme krajíčky chleba a na mírném ohni smažíme na másle, ještě horké poprášíme moučkovým cukrem a skořicí a ihned podáváme. 

 Mandlové čtverečky: na těsto – 100 g másla, 100 g margariny, hrnek cukru, 2 hrnky mouky, lžíce skořice, 1 žloutek, na náplň – sníh z 1-2 bílků a 100 g rozemletých mandlí. Těsto připravíme v mixeru smícháním mouky, cukru, skořice másla a margariny pak přidáme žloutek, těsto dáme na dno formy o velikosti 30 x 30 cm a na povrch rozetřeme náplň z bílků a mandlí. Pečeme v troubě při 180°C asi 30-40 minut a ještě teplé krájíme na čtverečky. 
Ať již pojmeme posezení o Tu bišvat jako seder kabalistů anebo setkání prostých židů, nesmíme zapomenout, že v ovoci a zelenině se s oblibou zdržují různí brouci a jiná nekošer havěť, kterou je třeba vyloučit z účasti na jakékoli oslavě a proto je dobré všechno ovoce a zeleninu prohlédnout pod dobrým světlem a v tomto případě nespoléhat na mystickou záři. 

Hana Mayerová
za podpory rabi Daniela Mayera