| Ach, ta láska... V minulém čísle jsme vám představili několik úvah dětí z kurzu bar– a bat micva odpolední židovské školy Bejt Elend na téma Golem. Tentokrát si můžete přečíst, jak se tyto děti zamýšlely nad láskou, přátelstvím a nenávistí. Texty jsou opět ponechány přesně tak, jak je děti napsaly. -red „Přátelit se můžete s kýmkoliv, se zvířaty, lidmi atd. Mám hodně kamarádek ale s každou se kamarádím jinak, s jednou se kamarádím nejvíc ze všech třeba protože vím že bi mi neudělala nic hodně zlého ani z legrace. Jednu mám z USA, je tady. I kdiš mluví anglicky tak si rozumíme třeba tak že jí ukazuju nebo říkám něco co umím anglicky…“ (Ester) |
„Znám jednoho člověka, kterého jsem docela měla ráda (jako kamaráda), ale jednou se stalo že mě ten člověk urazil. Od té doby je to můj nejhorší nepřítel!!! NESNÁŠIM HO! Také od té doby nedůvěřuji nikomu.“ (Tereza) „...ale láska která prochází žaludkem to je blbost!!! Na to nevěřím! Možná to funguje u lidech nad 50 let, ale jinak na to nevěřím! Láska je silná věc která překoná každou překášku a to si pamatujte!“ (Jeny) „Láska je něco co má většina lidí na světě v sobě. Nemusí být láska jen k druhému pohlavý, ale mohou se mít rádi lidi kteří mají stejné pohlavý. Lásku může mít člověk k zájmu, k věci nebo k hudbě. Láska je zvláštní věc která se nedá odůvodnit. Konec!!!! Víc vám k tomu nenapíšu.“ (Soňa)
|