V dnešní době je u nás, v Čechách a na Moravě, cesta k židovství na rozdíl od minulých generací velmi často individuální. To má jistě svá úskalí, která vidí i ti, kdo cestu k židovství hledají, a ještě více i ti, kdo tou cestou již jdou. Obě strany mají v tomto procesu svou odpovědnost. Je dobře, že existuje komunita, která je otevřená k nově příchozím, ať už přicházejí z těch či oněch dobrých pohnutek. Je psáno, že život stojí na Tóře, modlitbě a skutcích milosrdenství. Tóra, stále živá, je napsána, modlitby jsou konány, ale co milosrdenství? To stojí na dvou nohách, spravedlnosti a toleranci.
Že Bejt Simcha existuje a že existuje ve své otevřené podobě, to je zásluha především Sylvie, která komunitu Bejt Simcha vede a jíž bych rád od srdce poděkoval. Chci rovněž poděkovat Kateřině, která udržuje v chodu kolečka Kabalat Šabat i Havdalu, a vede pravidelný kurz judaismu. Chci poděkovat Jitce za veškeré úsilí, často takzvaně za scénou. A je to samozřejmě zásluha vás všech ostatních, kdo chodíte do Mánesovy slavit svátky a Kabalat Šabat a kdo každý svým způsobem (a často i skvostnými pokrmy) přispíváte k atmosféře komunity Bejt Simcha. Každá píseň těchto večerů jde až k nebeským branám. A andělé létají v ten čas modlitebnou napříč i napodél.
Každá komunita má své dostředivé a své odstředivé tendence, tak jako má každé významné těleso svůj magnetismus. Já osobně věřím na ty dostředivé tendence a rád budu pokračovat v tradici otevřenosti a přátelství. Rád bych pomohl rozšířit Bejt Simcha v centrum, kam by kdykoliv v týdnu mohli přicházet a trávit svůj čas lidé se zájmem o studium Tóry a Talmudu, o liturgii, o umění, o historii židovstva (bez obav z odmítnutí v případě těch, kdo stojí opodál).