Provokativní a zpočátku pro mnohé záhadná reklamní kampaň říká mládeži, že "cool" dnes znamená být kosmopolitní antirasista, zatímco nácka staví do role zaprdnutého provinčního chudáka, jemuž je třeba pomoci.
Přímá podpora neonacismu. Tak ale šest procent dotázaných pochopilo tuto celoplošnou kampaň, kterou právě proti neonacismu v září a říjnu vedla společnost při České televizi Člověk v tísni pod ústředním sloganem Be kind to your local Nazi. Zřejmě je zmátly postavy hajlujících skinů, které se náhle a bez předběžného varování objevily na televizních obrazovkách, v novinách a časopisech, na billboardech, na dopravních prostředcích dvanácti českých měst a zvlášť masívně v pražském metru. Většina občanů si však kampaň vysvětlila jinak, jako ironii a hyperbolu. Hlavní cílovou skupinu tvořila mládež. Nikoli náhodou - podle průzkumu společnosti Opinion Window u nás skinheadi nalézají určitou podporu u každého třetího člověka do třiceti let. Podle obdobného šetření agentury AISA je vůči pravicovému extrému nejtolerantnější skupina teenagerů - na neonacisty z nich má nepříznivý názor pouze 51 procent, vůči skinheadům zastává negativní stanovisko jen 47 procent "náctiletých", což je podstatně méně než u ostatní populace. Existenci kampaně jako takové přitom zaznamenala necelá polovina dotázaných "náctiletých", co ale chtěli tvůrci přesně sdělit, nebyla s to řada říct.
Kampaň přišla v době narůstajících aktivit českých neonacistů. Jejím základním úmyslem bylo představit rasismus a neonacismus jako vážný mentální handicap - lidé takto postižení si žádají naši pozornost a pomoc. Odtud také doprovodný text kampaně: Nebuď lhostejný. Pomoz svému obecnímu náckovi najít nějakého chvályhodného koníčka. Ukaž mu cestu dříve, než zdivočí! Zejména nadsázka měla oslovit mládež, která je přirozeně obzvlášť alergická na mentorování. "Rozhodli jsme se pro tento typ kampaně, protože jsme byli přesvědčeni, že neonacisté se ničeho nebojí tolik jako zesměšnění. Kdybychom zdůrazňovali, že jsou silní a nebezpeční, mohlo by to jejich příznivcům spíše imponovat. Jde tedy o využití tradiční české taktiky: proti tuposti a násilí působit vtipem," tvrdí vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab, jehož úřad se na kampani podílel.
Osobně považuji za dvojsečné, že neonacisté jsou v reklamě předváděni jako od pohledu ubozí debílci, jejichž hlavním znakem je tupé hajlování. Neměla by kampaň spíš než na legraci stát na realismu brutálního, rasisticky motivovaného násilí? "Jedná se o citlivou otázku," vysvětluje Jan Kamenický ze společnosti Člověk v tísni. "Někdo doopravdy může spot, který je úmyslně na hraně, nepochopit nebo vnímat jako zlehčování skutečného nebezpečí. U naší cílové skupiny ale převážil zamýšlený vliv - adolescent se přece neztotožní se směšnými figurami."
Reklama přitom tvořila pouze jednu, byť nejviditelnější část letošní antirasistické kampaně společnosti Člověk v tísni: pouze navázala na takové dlouhodobě zaměřené aktivity, jako je multikulturní výchova, vzdělávání romských poradců a terénních pracovníků nebo výzkum interetnických vztahů. Podpořily ji i obsáhlé "public relations" materiály v rozhodujících tištěných médiích a cílené televizní diskuse. Přes šokující ztvárnění spotu se však zřejmě nepodařilo dosáhnout širší veřejné debaty o rasismu, neonacismu či netoleranci. Možná to však podobným způsobem ani není možné. Celý projekt byl financován z prostředků Phare Evropské unie, Česká televize reklamní spot šedesátkrát odvysílala zdarma. (Na komerční bázi by vše přišlo na desítky milionů korun.)
Kampaň provázel i sociologický průzkum postojů obyvatelstva k rasismu a neonacismu, který na reprezentativním vzorku provedla AISA. Ten přinesl jedno, alespoň pro mne zajímavé zjištění: od počátku letošního září do konce října se výrazně změnilo vnímání. Počet obyvatel, kteří se cítí skinheady osobně ohroženi, vzrostl z 28 na 40 procent. A poměr mladých lidí mezi 15 až 24 lety, kteří si uvědomují celospolečenské nebezpečí neonacismu, se zvýšil z jedné čtvrtiny na třetinu. Jednoznačně to ale není dáno mediální kampaní. Sami zástupci českých neonacistů totiž po 11. září exemplárně ukázali, že jim nejsou cizí ani sympatie k teroristickým skupinám zaměřeným proti americkým či židovským cílům a vůbec proti civilizaci, v níž každý z nás žije.
Emil Szirmai