Zpráva o jednom koncertu

Ve středu dne 24. 10. 2001 se konal v děčínské synagoze koncert smíšeného židovského pěveckého sboru The Zemel Choir z Anglie.

Nejdříve nás mělo jet z Prahy přes dvacet a organizoval se autobus. Pak se ukázalo, že tolik lidí asi nepojede, a uvažovalo se o mikrobusu, později o dvou osobních autech - nakonec jsme se vešli do jednoho. Byli jsme trochu skeptičtí, neboť na špatně propagované úterní vystoupení sboru v Praze prý přišlo asi padesát lidí. Kolik jich tak může přijít v Děčíně, když navíc ten den bylo v děčínském divadle atraktivní vystoupení populárního českého interpreta?
Plná synagoga. Opravdu plná, i na galerii se sedělo… Tak to jsem tady ještě nezažil. Sbor právě za potlesku publika nastupoval na improvizované pódium a tak jsme si rychle našli místečka, když pan Vladimír Poskočil právě vítal soubor jménem děčínské židovské obce. Mezi přítomnými mohl přivítat i představitele města, tamních křesťanských společenství i početnou účast místní romské komunity. Pak pan František Fendrych představil pěvecký sbor i s jeho hudební ředitelkou, paní Vivienne Bellos, a sólistu sboru, tenoristu pana Roberta Brodyho. 
Na tomto místě jsem se chtěl pokusit popsat pocity, které ve mě koncert vyvolával, ale opravdu jsem nenašel slova pro jejich vyjádření. Tak snad jen prostě - nádherný, krásný, nezvyklý, povznášející, …

Technicky pak lze na koncertu pochválit průvodní slovo Františka Fendrycha, který každou skladbu dobově přiblížil a stručně popsal její obsah. O skvělý klavírní doprovod se postarala paní Maureen Greese. Na pořadu byly především písně židovských autorů s duchovním obsahem, zejména na motivy biblických textů. Milým překvapením bylo nastudování dvou skladeb na motivy moravských lidových písní. Vyzdvihnout pak je třeba mimořádný pěvecký výkon pana Roberta Brodyho, jakož i citlivé a přitom velmi emocionální nastudování skladeb a vedení souboru paní Vivienne Bellos. To také posluchači ocenili bouřlivým potleskem po každé skladbě a nakonec si vytleskali i přídavek.
Je na místě také ocenit organizační zajištění akce. Především proto, že malý, neprofesionální kolektiv děčínské obce si musel na akci prakticky vše vypůjčit. Klavírem počínaje a skleničkami, šálky a talířky konče. Prostě obec je chudá jak synagogální myš. 

Ten den byl pro děčínskou obec mimořádný i proto, že jsme zde po koncertu oslavili jedenasedmdesáté narozeniny děčínské rodačky a spisovatelky paní Evy Erbenové, která zde mohla rozdat spoustu autogramů do své nové knížky Sen, jenž se ten den také prodávala u vchodu do synagogy. 
Michal Spevák