O tom, že antisemitismus se u nás vyskytuje v rozličných formách, mne přesvědčil svým vystoupením v Radiofóru dne 2.ledna tohoto roku v 18.20, v pořadu o konfliktu mezi Izraelem a Palestinci, pan Doc. Kropáček z ÚBVA FF UK, který nedokázal ani posoudit, kdo je v Izraeli teroristou. Jeho zjevná snaha o překrucování a zamlčování faktů o situaci v Izraeli vedla k jedinému závěru.
Představa, že takoví lidé pracují dnes jako docenti na UK byla pro mne šokem.
Na druhou stranu ale musím konstatovat, že mezi Čechy je plno slušných lidí, kteří dokáží rozlišit zlo od dobra a mají zcela odlišné názory než pan docent.
Kdo uvedený pořad poslouchal, ten se o tom mohl přesvědčit.
Ivan Šimáček
V součastném světě, kdy společenský život je jaksi na okraji a lidé se uzavírají stále více do svých ulit, je dodržování kašrutu
považováno za další překážku pro již dost omezené společenské styky. A skutečně tomu tak i je, protože člověk anebo rodina, která dodržuje kašrut, nemůže jíst tam, kde se kašrut nedodržuje. Ale protože při dobré vůli se pro každou situaci dá najít řešení, tak i pro společenský styk mezi lidmi různých náboženských názorů uvnitř židovské komunity i mimo ni. Jak? Především s taktem, respektem a citlivě. Teoreticky to je v pořádku, praxe je jako vždy trochu těžší, ale při dobré vůli... Vezměme například modelovou situaci, kdy rodina, která nedodržuje kašrut chce pozvat rodinu, která kašrut dodržuje. Především je důležité se domluvit o tom co se bude jíst. Pokud se jedná o pozvání na kávu, tak je to jednoduché, lze nakoupit nějaké pečivo, které je košer. Informaci kde a co lze získat od hostů a není důvod se stydět se zeptat, totéž platí i o alkoholických nápojích, pokud tyto chceme podávat. Kávu a čaj je dobré podávat ve skle, lžičky a talířky mohou být jednorázové. Složitější je to například s pozváním na večeři anebo oběd. V létě lze uspořádat piknik, což je opět jednodušší, například ryba v alobalu na ohni (je dobré se dohodnout jaká ryba), zelenina, ovoce a jednorázové talíře řeší situaci velmi jednoduše. V zimě je to složitější a je vždy dobré se poradit s hostem. Já například vzpomínám na jednu situaci tady v Izraeli, kdy jsme se sešli u rodiny, která nedodržuje kašrut a ani k tomu nemá žádný důvod, s ještě jednou rodinou, která je ortodoxní. Dohodli jsme se na tom, že já se postarám o pečivo, druhá rodina o víno a hostitelé byli prostě hostitelé. Taková situace je v Izraeli spíše neobvyklá, ale v diaspoře je to velmi dobré řešení.
Domácnost, která dodržuje kašrut, nemá žádný problém pozvat hosty a pohostit je podle svých možností. Je velká micva přijímat hosty a dát jim z toho nejlepšího co je v domě. Někdy může vzniknout dilema jestli je nutné dát hostu, který nedodržuje kašrut, například v Čechách dosud vzácný košer salám. To je otázka, na kterou si musí každý odpovědět sám.
Jedna z příležitostí, kdy se mohou lidé sejít, je například v měsíci švat – šabat šira. V moca?ej šabat je velmi dobrá příležitost se sejít a společně si zazpívat. Jako pohoštění je možné připravit několik izraelských – orientálních pokrmů. Jako přípravu pro tento článek jsem pod vedením paní Gitit Harel, malířky a pedagožky, původem ze staré pražské židovské rodiny upekla arabské koláčky – ma?amulim. Paní Gitit žije v Haifě od čtyřicátých let a koláčky se naučila dělat od arabských pomocnic a umí to skutečně moc dobře.
Těsto: 1 kg mouky (v Čechách asi hladké), 150 ml vody, 150 ml oleje, 500 g rozpuštěného margarínu. Do proseté mouky se nalijí všechny tekutiny a dobře se promísí, těsto má mít konzistenci asi jako plastelína.
Náplň: 300 g hrubě rozsekaných vlašských ořechů, 250 g cukru, skořice podle chuti, trochu oleje.
Z těsta se připraví kuličky, asi jako velká skleněnka, a do nich se palcem udělá otvor, který se zvětší tak, aby se do něj vešla malá kávová lžička náplně. Otvor se opatrně uzavře a vznikne jakási nízká pyramida do které se vidličkou opatrně udělají prohlubně – pozor těsto se nesmí propíchnout. Arabské hospodyně na to mají zvláštní „udělátka“ – jakousi zubatou pinzetu, kterou pečivo zdobí. Já jsem také dostala takové udělátko, takže mohu vyrábět autentické koláčky. Takto připravené koláčky se pečou v předehřáté troubě asi 20 minut. Hotové se sypou moučkovým cukrem, do kterého se přidá vanilkový cukr. Pokud se pečivo nedaří, anebo došla trpělivost, je možné smíchat ořechy s těstem, dodat trochu vody a oleje a udělat placičky, které se pečou asi 10 minut a jsou také moc dobré. Sousedé se podle vůně mohou domnívat, že se jedná o jakési opožděné vánoční cukroví.
Tchina: Sezamová semínka a voda v poměru 1:1 se dají do blenderu, do vody se přidá šťáva z poloviny citronu, sůl, česnek, petržel (nať), vše se dost dlouho (asi 10 minut) mixuje a vznikne dip, který se hodí ke všemu a navíc obsahuje mnoho vápníku.
Chumus: 250 g kapucínského hrachu, sůl, pepř, citrónová šťáva, pálivá paprika, jako dodatek tchina, olivový olej, petržel (nať).Hrách přes noc namočíme a druhý den uvaříme doměkka, dáme do mixeru a přidáme sůl, pepř, citrónovou šťávu, koření a mixujeme až vznikne homogenní kaše, do té přidáme olivový olej a můžeme ale nemusíme přidat tchinu a na talíři posypeme petrželkou a můžeme ozdobit několika kuličkami hrachu, který jsme si nechali pro tento účel stranou.
Ke tchině a chumusu jsou dobré pity – arabský kulatý chléb ale o chlebu a všem, co s ním souvisí až příště.
A na závěr z traktátu Taanit 20 - rabi Huna, když jedl ve svém domě chléb, otevřel dveře a řekl: „Každý kdo chce, ať přijde a jí se mnou.“
Hana Mayerová