| Holešovský Komenský První den měsíce adar (letos připadá na 13. února) je jahrzeitem rabína Šelomo Šabataje ben Meir ha-Kohena, zvaného Šach. Někomu to snad bude znít jako nadnesené, jinému zase jako zavádějící, budu-li hovořit o Šabataji ben Meir ha-Kohenovi jako o holešovském učiteli národů. Sice se v Holešově nenarodil, ale působil zde posledních pět let svého života, v Holešově také zemřel a je zde i pochován. Jeho tumba je doslova poutním místem Židů z celého světa. Přijíždějí z dalekých zemí, aby se poklonili učenci, který se stal učitelem celých desítek generací - až do dnešních dnů. Šlomo Šabataj ben Meir ha-Kohen (zkráceně Šach, podle počátečních písmen jeho nejdůležitějšího díla Siftej kohen) se narodil, když bylo Janu Amosi Komenskému 29 let, umírá o osm let dříve než on. Byli tedy současníci. Nemáme zprávy o tom, že by se někdy setkali, ale pravděpodobně tomu tak nebylo. Není však vyloučeno, že Komenský četl některé ze Šachových literárních děl. Rabi Šabataj se narodil v Amstivově blízko Vilkaviskis na území dnešní Litvy. Mládí prožil u svého otce, významného rabína, kde získal i potřebné vzdělání. Později studoval u Jošuy Hoeschela ben Josefa v Tykocinu, odtud přešel na krakovskou ješivu, kde studoval pravděpodobně i u rabína Menachema Mendela ben Abraham Krochmala. Osud tomu chtěl, aby se tito dva věhlasní učenci po několika letech setkali na Moravě. Bylo to v roce 1657, kdy byl Kromal zemským moravským rabínem a Šabataj ben Meir ha Kohen zastával již sedmým rokem rabínský post ve Strážnici. V té době totiž holešovská židovská obec hledala rabína a obrátila se na Krochmala. Když přišel zemskému rabínovi, sídlícímu v Mikulově, dopis holešovské židovské obce s dotazem, zda neví něco bližšího o Šabataji ben Meir ha-Kohenovi a zda by jej holešovským doporučil, byl u rabína Krochmala zrovna na návštěvě rabín Jošua Hoeschel. Ten na tento dotaz ohledně Šacha odpověděl: |
"Nemám-li znát svého vynikajícího žáka? Věř mi, udělal bys dobře, kdybys převzal rabínské místo v Holešově a Šabataji ben Meir ha-Kohenovi přenechal zemský rabinát." Z Krakova odchází Šabataj studovat do Lublinu k významnému učenci Naftalimu ben Jicchak ha Kohenovi. Již v roce 1646, ve svých 25 letech, vydává své stěžejní dílo "Siftej kohen" (Rty knězovy) a tímto svým dílem získal si takové jméno, že je též znám jako Baal Siftej kohen, tj. Autor Rtů knězových. Odtud pochází i zkratka Šach = Siftej kohen (nerozlišuje se mezi hebrejskými písmeny sin a šin; písmeno kaf se na konci slova čte jako "ch"). Jedná se o komentáře k Jore dea, druhé části Šulchan Aruchu Josefa Kara. Dosáhl takového věhlasu a uznání, že po roce 1675 se stává součástí většiny vydání Jore dea. Během povstání Bohdana Chmelnického Šach opouští Litvu. Po krátkém pobytu v Praze se již natrvalo usazuje na Moravě. Stává se rabínem ve Strážnici a později v Holešově, kde také v roce 1663 (nebo už v roce 1662) umírá. Martyrium, kterým prošli litevští Židé, popsal ve spise Megilat Eifa (temný, truchlivý svitek). Krátce před svou smrtí pověřil své děti a vnuky, aby zachovávali devátý den měsíce sivan jako den půstu, jako stálou připomínku těchto hrůzných událostí. Během tohoto postního dne měly být odříkávány žalozpěvy, které k této příležitosti sepsal. Velikost Šachovy osobnosti nezastínil ani jeho bezesporu kladný vztah k pseudomesiáši Šabataji Cvimu. Zmínku o tom nacházíme na čelním kameni Šachovy tumby. S politováním lze konstatovat, že žádné z Šachových děl nebylo zatím přeloženo do češtiny. Rádi bychom tento nedostatek napravili. Jiří Richter Společnost Judaica Holešov Více informací naleznete na webové stránce OLAM - Společnost Judaica Holešov www.volny.cz/olam |