Šábes bude Jako člena děčínské obce mě ostatní její členové v dobré víře delegovali do nejvyššího orgánu Federace židovských obcí, do její Rady. Dne 16. ledna jsem poprvé přišel na zasedání, abych zastupoval vůli děčínských Židů v jejich celorepublikovém orgánu. Jednání to bylo velmi důležité, protože bylo ustavující, tedy volilo své nové představitele. Především jsem byl ale pověřen hlasovat pro to, aby nová Rada připustila praktikování liberálního směru judaismu v rámci obcí sdružených ve Federaci. Tímto bych vám rád přiblížil průběh zasedání a hlavně zauvažoval nad tím, co z výsledku dlouhého rokování vyplývá. Značné zpoždění začátku mě příliš nepřekvapilo, protože to už zřejmě nějak patří k židovskému folklóru. Dále již byl důraz na dodržování veškerých formalit striktní. Právně měl výsledky tohoto jednání dokonce "košerizovat" pozvaný notář.  Konečně se začalo: program, volba komisí, … prostě jako na všech schůzích. Dokonce jsem byl zvolen do Volební komise. Proč ne, člověk má přispět svou "troškou" ku zdaru. Před prvním hlasováním vznesl pan rabín Sidon připomínku k mé osobě - zda splňuji "podmínky". Tento eufemismus byl myšlen tak, zda jsem Žid dle ortodoxní halachy, tedy "po mamince". Nejsem, jak pan rabín ráčil již vědět, neboť jsem mu to napsal, a také to není žádné tajemství. Pak proběhla krátká diskuse v tom smyslu, jak se mohlo stát, že tam tedy jsem. Zeptal jsem se, jak je možné, že pokud nemohu vůli děčínských Židů v Radě zastupovat, výbor, předseda, prostě děčínská obec to neví již od chvíle, kdy jsem byl oficiálně do Rady nominován, což je několik měsíců. Za daných okolností to považuji za poťouchlost. Bylo mi řečeno, že to pan rabín, Federace ani nikdo z dalších nevěděli… Fakt, upřímně…! No nic, každopádně jsem byl zbaven práva hlasovat. Nebyl jsem však jediný, kdo ten den hlasovat nemohl. Ukázalo se totiž, že jsem nebyl sám, kdo se "vetřel" do jinak průzračně halachických vod Rady. Tak propadly hlasy několika dalších. Jedna z přidružených organizací neměla písemné potvrzení o delegaci mandátu a jiní zase zápis z volební schůze. Navíc se ukázalo, že mandáty některých zástupců jsou sporné z hlediska procesního, tedy že nebyli nominováni shromážděními obcí, nýbrž "jen" nově zvolenými řádnými výbory. To už pořádkumilovný pan Weber začal brzdit ve své nesmlouvavosti a pardonoval fakt, že "snad" ostravští delegáti byli voleni plénem obce a ne novým výborem, o čemž pošlou autentický zápis později. Uvidíme. Oprávněných zástupců je v Radě v současnosti celkem 43. Jestli jsem to spočítal správně, tak z původních 34 přítomných delegátů mohlo v této fázi jednání volit pouhých 29. To vše zabaleno do zmatku, vzrušených debat a časové ztráty.  Jelikož mi bylo povoleno sledovat jednání, chtěl jsem se alespoň poučit. Vyslechl jsem Zprávu o činnosti pana Munka, diskusi k problémům práce Revizní komise v uplynulém období vyvolanou panem Bauerem, který se funkce předsedy komise vzdal a samozřejmě mě zajímali kandidáti na předsedu Federace a na členy Prezídia (jakéhosi užšího vedení, reprezentace) Rady federace.

Než jsem odešel, padlo asi 5 různých návrhů, přičemž nakonec kandidaturu přijal jen pan Munk, takže to bylo jednoduché. Po návrhu Prezidia, aby jeho složení na další období zůstalo stejné, jsem již odešel. Jak jsem se později dozvěděl, staré Prezídium bylo doplněno ještě o dva členy s mimopražským bydlištěm. Neodešel jsem, jak by se mohlo zdát, z uražené ješitnosti. Odešel jsem v této fázi jednání proto, že již trvalo skoro 3 hodiny a to podstatné pro 80% členů židovských obcí, kteří hlasovali v anketě pro možnost praktikování liberálního judaismu, bylo stále v nedohlednu. Konec konců své děčínské Židy jsem zastupovat nemohl, tak co se trápit. Očekávat, že si "kapři vypustí rybník sami" by bylo naivní. To nejpodstatnější se tedy odehrálo již bez mé, byť pasivní, účasti. Kdo bude a nebude ve Federaci náčelníkem, není pro obec tak podstatné, pokud má možnost spravovat své každodenní problémy podle cítění a vůle svých členů. Tvorba těchto "mantinelů" je však v rukou Rady, a proto je důležité, zda obec a každý Žid v obci žije ve shodě s nimi nebo se musí přetvařovat, aby ukojil představy reprezentace.  80% respondentů ankety chtělo umožnit oficiální praktikování liberálního judaismu. 20% jejich souvěrců jim to znemožnilo. Zatím. Jak se to mohlo stát? Jednoduše. Na jednání přišel později ještě právoplatný zástupce Unie židovské mládeže. Při prvním hlasování bylo z 30 mandátů 15 hlasů i pro liberální judaismus, 11 jen pro ortodoxní a konzervativní a 4 jen pro ortodoxní. Tedy 15 : 15. Při opakování volby aklamací, tedy zdvižením ruky, bylo 15 proti liberálnímu judaismu a jen 13 i pro liberální. Jak je to možné? Prostě dva "mandáti" po prvním hlasování odešli v domnění, že se vyjádřili a to stačí. Nebo je zastihla náhlá příhoda střevní? Zdá se vám celé jednání zmanipulované? Nevěřte tomu, proč by to kdo dělal? Myslím, že se jednalo dle platných regulí. Vezměme to tak, že liberální alternativa judaismu se v Čechách stejně prosadí, lze ji jen zbrzdit. Ale až přijde, možná bude o něco nesnášenlivější, podezíravější a podrážděnější, než kdyby měla své místo na slunci už dnes. Toho se bojím, protože naše jednota je opravdu to nejdůležitější. Těm, kdo to nemohou v obcích vydržet a mají dojem, že vůle většiny je vůle většiny, bych doporučil, aby se zamysleli, zda jejich obec za daných okolností skutečně musí být členem Federace. Případně, aby byli odpovědnější a aktivnější při formulaci svých požadavků na změny připravovaných vzorových stanov obcí. Novému vedení Federace bych popřál nejen úspěch, ale i méně chytrosti a více moudrosti a prozíravosti.  Pro nás všechny pak zůstává nejméně jedna jistota, že totiž šábes stejně bude. Michal Spevák