GIJUR V ZRCADLE HISTORIE A SOUČASNOSTI (6. ČÁST) Rabín Daniel Mayer Starověká i středověká společnost byly společnostmi věřících, ať již polyteistů či monoteistů. Bůh (bohové), boží vůle, přikázání, modlitba, oběť atp. byly pro jakéhokoliv proselytu pojmy důvěrně známými. Pokud se jakýkoliv člověk svobodně rozhodl z lásky k Všemohoucímu a jeho lidu přijmout na sebe jho Tóry (ol Tora - ol malchut šamajim), nevstupoval do jemu zcela "neznámého světa", ať již z hlediska teologicko-etického, či praktického. Dříve takový proselyta žil v židovské čtvrti či ghettu, uprostřed tradiční židovské společnosti. Pokud byl svobodný, představitelé obce mu našli nevěstu, postarali se o jeho další náboženský a duchovní rozvoj a pomohli mu řešit problémy všedního života. Takový člověk žil spolu s ostatními souvěrci izolovaně od vlivu cizího, většinou Židům nepřátelského světa, který byl za zdmi ghetta. Takový proselyta se zcela "asimiloval" v tradiční židovské společnosti. Proto také Šulchan aruch dává možnost přijmout nového gera teoreticky během jednoho jediného dne (§ 268 "Hilchot gerim", odst. B). Pro nového proselytu nebylo již cesty zpět, neboť v takovém případě by padl do rukou církevní či světské moci a byl by obviněn z kacířství. V současnosti je situace mnohem složitější, protože společnost v mnoha státech je sekulární a velká část obyvatel se s náboženskými pojmy nesetkává, nehledě na to, že v nedávné minulosti v zemích východní Evropy byl ateismus ideálem tehdejších režimů. Podívejme se, jak se řeší problém gijurů v Izraeli. Za posledních jedenáct let velké alije přibylo do Izraele z republik bývalého SSSR okolo milionu nových přistěhovalců, z nichž část není považována za halachické Židy. Podle doplňku k Zákonu o návratu z r. 1970 má právo na izraelské občanství například syn nebo vnuk Žida a také nežidovský manžel či manželka. Na počátku devadesátých let se počet nových přistěhovalců, kteří nebyli halachickými Židy, pohyboval mezi 20-30%, nyní to je asi 65-70%. Tato skutečnost si žádá relativně rychlého a efektivního řešení, což se neobejde bez spolupráce několika ministerstev a dalších organizací. Jedná se o to, pomoci lidem, kteří jsou již občany židovského státu, aby se stali i částí židovského národa. Před několika lety proto vznikly pod záštitou a duchovním vedením Vrchního rabinátu Izraele Výjimečné rabínské soudy pro přestupy (Batej ha-din ha-mejuchadim l'gijur). Tyto soudy spolupracují s Odborem pro vzdělávání dospělých Ministerstva školství který, např. se souhlasem Vrchního rabinátu vybírá a zaměstnává učitele v ulpanech gijur a s veřejnými institucemi, specializujícími se na organizaci a zabezpečení tříd ulpanů gijur na celém území Izraele.  Jak probíhá proces přípravy k přestupu? Vše začíná formálním zápisem do ulpanu a návštěvou teoretické výuky. Pokud se jedná o manželský pár, z nichž ani jeden není halachický Žid, je podmínkou zápisu účast obou manželů ve výuce. Malé děti, které nedosáhly věku bat/bar micva (12-13 let) přestupují automaticky s matkou, aniž by musely navštěvovat kurzy. V každém případě je ale podmínka, že děti rodiče, který se učí v ulpanu gijur, musí navštěvovat náboženskou školu, která je do značné míry zárukou jejich tradiční náboženské výchovy. Kurz v ulpanu gijur trvá 14 měsíců, což představuje asi 460 akademických hodin teoretické přípravy.

Kromě toho, alespoň dvakrát během kurzu, se pořádá pro žáky šabat k'hilchata za účasti rabínů, učitelů a členů rodin posluchačů. V rámci výuky se též pořádá seder Tu-bišvat a seder Pesach le-dugma, (vzorová sederová večeře s vysvětlením). Od samého počátku výuky je nutné, aby žáci navštěvovali pravidelně synagógu, kde se v praxi seznámí s životem obce a židovskými zákony. Během krátké doby zde mohou žáci najít "adoptivní rodinu" - mišpacha meamecet, která jim pomáhá při orientaci v praktických otázkách náboženského života rodiny. Taková rodina například zve žáky k sobě domů na šabaty a svátky, pomáhá při zařizování košer kuchyně a vede je při praktickém dodržování micvot "halacha le ma'ase". Téměř ve všech případech přátelské vztahy mezi "adoptivní rodinou" a rodinou budoucích proselytů nekončí přijetím gijuru, ale pokračují i nadále. Třikrát během konání kurzu mají žáci pohovor s představitelem rabínského soudu, který na základě osobního dojmu sleduje duchovní růst budoucích proselytů. Během kurzu se žáci seznamují s halachou (šabat, svátky, kašrut, modlitby, požehnání, čistota židovské rodiny), s židovskou historií od biblických dob až do současnosti a se základy židovské filosofie. Na závěr kurzu píší všichni účastníci test, který je potvrzením úrovně jejich teoretických znalostí. Potom je každý žák spolu s "adoptivní rodinou" pozván k rabínskému soudu, který po ústní zkoušce-pohovoru rozhodne, zda bude kandidát přijat nebo ne. V kladném případě proselyta složí slib do rukou členů rabínského soudu, že bude dodržovat všechny zákony a tradice židovského náboženství. Poté se muži musí podrobit obřízce (brit mila) a za určitou dobu rituální koupeli (mikva). Proselytů i proselytek ještě před ponořením do mikve se dajanim-soudci ptají, zda jsou přesvědčeni o správnosti svého rozhodnutí stát se Židy, neboť v tuto chvíli mají ještě možnost litovat svého kroku a zůstat tím kým byli. Poté, co vyšli z mikve a pronesli požehnání, stávají se Židy. Každý proselyta obdrží potvrzení o svém gijuru, na jehož základě mu Ministerstvo vnitra vydá nový průkaz totožnosti, v němž bude uvedena jeho židovská národnost. Další možností je se přihlásit do ulpanu gijur v některém z náboženských kibuců (kibuc ha-dati). Příprava na přestup zde trvá zhruba 9 měsíců a žáci tu žijí a pracují jako ostatní členové kibucu a v odpoledních a večerních hodinách probíhá teoretická a praktická výuka. Velikou předností kibucu je to, že budoucí proselyté zde žijí 24 hodin denně v náboženském prostředí, taková možnost ve městech samozřejmě není. Přípravou na gijury se zabývá také jeruzalémský Ústav studia judaismu (Machon lelimudej ha-jahadut), který organizuje výuku v mnoha městech Izraele. Podmínky pro přijetí jsou shodné s těmi, o nichž jsme psali výše. Rozdíl je pouze v tom, že učitelé mohou náležet k různým směrům judaismu, od ortodoxních až po reformní. Nutno zdůraznit, že žáci, kteří úspěšně zakončili kurz tohoto ústavu, předstupují před ortodoxní rabínský soud, který jako jediný má v Izraeli právo rozhodnout o jejich gijuru.