Stalo se 25. dne měsíce února za časů presidenta Julka řečeného Herr Glück, že sešlo se pod klenutý strop Bejt Simcha nemalé množství lidu ku velikému plesání na svátek losů. I jak lidé sešli se, tu otevřína byla jest Kniha Ester a z ní starodávný příběh byl jest čten - ponejprv v jazyce svatém, později v gojském jazyce českém, později opět v jazyce prvním a tak všeliko střídáno to bylo. Když četlo se v jazyce svatém, většina z lidu pramálo rozuměla slovům řečeným, toliko když zaslechli jméno Hamana, toho ukrutníka, jali se tropiti hluk, rachocení a rámusení všeliké. Sylvie upozornila lid bystře, že ač sama jazyku tomu též nerozumí, přeci jen je schopna porozumět slovu Zereš, což jméno jest choti Hamanovy - i tu i při tomto slově začal lid tropiti povyk.

 zábava všeliká, k níž Mistr Kizák na klavír výtečně hrál. Nežli rej ten začal, stala se s lidmi dvěma veliká proměna - z mládence Milana stala se březí žena Milana a z družky jeho panny Jany (prosím za prominutí, dopouštím-li se slovem panna křivého nařčení) stal se sličný jinoch Jankele. Nejednoho muže Milana svým zjevem okouzlil a k sobě přivábil. A to už se jen tancovalo a pilo a hodovalo, a hodovalo a pilo a tancovalo a tak všeliko střídáno to bylo a mnohého plněním micvy svaté zmámiti se podařilo...