V této části Maskilu č. 8 měla být uveřejněna reakce Kateřiny Mikulcové na polemické upozornění Martina Šmoka z minulého čísla, týkající se výstavy grafik A.V. Slavíčka. V průběhu doby však Kateřina Mikulcová zaslala jiný text, který zveřejňujeme. Redakce
Neutichající debata okolo výstavy A.V. Slavíčka mě donutila zajít do Galerie manželů Kolářových ještě jednou. Proč tyto diskutované obrazy vystavili? Kdo byl kurátorem výstavy, a zda si uvědomil případnou urážlivostděl?
|
|
Ukázalo se, že:
Výstavu instalovali sami zaměstnanci galerie a nemá tudíž žádného kurátora.
Galerii se podařilo získat celou pozůstalost A. V. Slavíčka a rozhodli se tohoto málo známého autora představit veřejnosti. Kromě nekrologu od J. Mahena existuje o autorovi jen málo informací.A. V. Slavíček nemá nic společného s Antonínem Slavíčkem (krajiny, Hradčany apod.)
A. V. Slavíček spolupracoval s Josefem Florianem (Stará Říše na Moravě), představitelem katolické předválečné literatury.
Použiji slov vyplašeného zaměstnance galerie: „Nevíme, jak to měli mezi sebou (s antisemitismem) hozený“.
Všechna díla pochopili zaměstnanci – kurátoři—jako díla dobová „jako karikatury v časopise nebo novinách“. Autor zemřel v roce 1938, galerie představuje jeho dílo jako ukázky karikatur 20. a 30. let, zejména se sociální tématikou.
Galerii nenapadlo, že by dnes díla mohla někoho urážet. Galerie přiznává, že šlo o jejich pochybení. Uznává, že mohli dodat alespoň vysvětlující komentář. Případně obrazy nevystavit.Zaměstnanci galerie uvítali diskusi (pravda s podivem, mladík v galerii střídavě blednul a rudnul a stále se omlouval). Příště se prý podobných chyb vyvarují a nemělo by se to již opakovat.
Vše se vyjasnilo. Skutečně se nejednalo o antisemitskou výstavu. Není to v Čechách tak hrozné.
|
|
S pozdravem
Kateřina Mikulcová
Ukázka inkriminovaných prací