Měla jsem tu výsadu vést několikrát modlitby za jeho bezpečný let – díky Bohu se vždy vrátil v pořádku. Když havaroval Challanger 7, vedoucím letu byl člen kongregace Shaar HaShalom, stejně jako mnoho dalších, kteří se na letu tak či onak podíleli. V synagoze se za všechny členy posádky dodnes odříkává kadiš. Dnes tedy musíme přidat na seznam dalších sedm jmen. Před začátkem bohoslužby zdůraznil prezident kongregace, že jde o vzpomínkovou bohoslužbu za všech sedm kosmonautů, že všichni jsou si rovni před Bohem i v našich srdcích. Jeho projev se dostal ten večer i do místncíh zpráv a já jsem moc ráda, že se o tom všichni mohli dozvědět. 
Vzpomínkové bohoslužby se uskuteční i ve všech kostelích v okolí. Jen několik kroků od naší synagogy je kostel, kam chodili další dva členové posádky Columbia. I tam byla dnes bohoslužba. V hinduistickém chrámu si zase připomenou Kalpanu Chowla. Všichni duchovní v oblasti Clear Lake v jihovýchodním Houstonu pracují tento víkend přesčas. Ilan neodpovídal obvyklé představě hrdiny. Ne všichni věděli, že jako vojenský pilot se roku 1981 účastnil mise na vybombardování jaderného reaktoru v Iráku. Byl jedním z nejméně nápadných a nejskromnějších lidí, které jsem znala. Izraelce si obvykle představujeme jako velmi hlasité a agresivní. Ilan byl tichý a skromný. Mnoho se toho řeklo a napsalo o skutečnosti, že jeho matka přežila holocaust. 

Je mi velmi smutno, když si uvědomuji, že Ilanově nejmladší dceři Noe je jen pět let a že si bude svého tatínka tak málo pamatovat. Rona s dětmi se dnes odpoledne vrátila do Houstonu. Byli v Izraeli a těšili se na krásnou oslavu, kterou uspořádají po návratu... Nevím, jestli ostatní chápou, jak důležitá je komunita pro Židy. Policie nedovolí rodinným přátelům a známým, aby se vůbec přiblížili k jejich bytu. Nepustili tam ani izraelský pár, který chtěl nabídnout svůj dům pro šiva. Jsem si jistá, že se to brzy změní, ale dnes to bylo pro nás pro všechny moc těžké. (Zde je asi na místě vysvětlení: novináři psali, že Rona Ramonová s dětmi přijela do Spojených státu na dobu Ilanovy vesmírné mise. Evidentně si nevšimli, že celá rodina tu žila již pět let.)Tak, to je to, co právě prožíváme. Vím, že jsem stále ještě v šoku, stejně jako mnozí jiní. Ještě nás čeká mnoho dnů objímání, pláče a modliteb. Teď právě cítím jen obrovskou prázdnotu. Každý chce něco udělat, ale není co. A tak ještě stále přicházejí k hlavní bráně Johnsonova vesmírného centra stovky lidí s balónky a květinami, svíčkami a vlaječkami – některé z nich jsou modrobílé. Loni v létě jsme byli s Abby, Eitanem a Ronou na obědě. Bylo to těsně poté, co byly zjištěny u raketoplánů problémy s těsněním a všechny lety byly z bezpečnostních důvodů pozastaveny. Bylo to jen pár týdnů před tím, než měl Ilan původně letět. Někdo se tehdy zeptal Rony, jestli nemá strach a ona odpověděla, že odborníkům z NASA zcela důvěřuje. Právě v odkladu plánovaných letů viděla důkaz, že NASA nic neriskuje. Nevím, jaké budou závěry šetření příčin havárie. Spekuluje se o závadě izolace, ale mohlo to být i cokoliv jiného a je tu stále ještě slušná šance, že se zjistí, že tragédii nešlo nijak zabránit. 

Pro nás zde není NASA beztvarou, anonymní agenturou. Když tu mluvíme o NASA, mluvíme o desítkách svých přátel a známých. Jako by se mluvilo o naší rodině. Znám tyto lidi dost dobře, abych věděla, že jestli je možné zjistit příčinu, nedopřejí si chvíli klidu, dokud ji nenajdou. Pokud budete o havárii mluvit ve svých kongregacích, prosím, nemluvte o Ilanovi jen jako o veřejné osobě. Jeho nejlepšími vlastnostmi byly láska a skromnost, nakažlivý smysl pro humor a víra v budoucnost. Byl hrdý na uniformu NASA a na izraelskou vlaječku na rukávu té uniformy, ale jeho největší pýchou byla jeho rodina a přátelé. V Izraeli k němu právem vzhlíželi jako k prameni naděje v nynější těžké době. Doufám, že se Izrael stále ještě dovede těšit z toho, jaký Ilan byl a čeho všeho pro ně dosáhl. 

Přeložila Kateřina Jelínková
foto: ČTK