Dveře právě pootevřené
Rozhovor s Robertem Haasem

„Hebrejské slovo ,delet‘ znamená ve slovenštině dveře. Dveře jsou první věcí, kterou vidíme, když někam vstupujeme a poslední, když odcházíme. Už podle tvaru či barvy umíme posoudit, co se za nimi skrývá a co můžeme očekávat. Ve skutečnosti jsou dveře spojnicí mezi různými místnostmi a stejně tak se otvírají do nových nepoznaných prostor.“ Tolik „Delet“, slovenské židovské noviny v úvodníku svého nultého čísla.

Abychom vám mohli zprostředkovat více informací o vzniku a zaměření nového listu, přinášíme rozhovor s jeho šéfredaktorem, panem Robertem Haasem.Od kdy vaše noviny vycházejí a v jakém nákladu?
Příprava se rozběhla už v listopadu a prosinci loňského roku, nulté číslo vyšlo v lednu roku letošního. Snažíme se vytvořit měsíčník, vycházející opravdu pravidelně, což na Slovensku dosud neexistovalo. Máme poměrně vysoký náklad – dva tisíce kusů. To není tak úplně stoprocentně dáno potřebou, jako spíš cenovými relacemi. Menší náklad by se z tohoto pohledu nevyplatil. Vyšší počet výtisků nás alespoň nutí k větší aktivitě – musíme hledat cesty, jak a kde všude Delet uplatnit.Dáváte Delet do běžné distribuce?Zatím ne, ale uvažuje se o tom. Do jisté míry je to problém. Na jedné straně nechceme, aby nám zůstávaly výtisky, na druhé straně je otázka, zdali je společnost připravená na to, aby se takovéto noviny, byť jen v malém množství, volně prodávaly v normálních stáncích PNS. Trošku se toho bojíme. Odbyt by se pravděpodobně zvýšil, zájem v určitých intelektuálních kruzích by zřejmě byl. Věříme, že Delet může přinášet něco nového, nový pohled na nejrůznější problémy a témata, i pro někoho, kdo není členem komunity, což by v konečném pohledu mohlo mít pozitivní dopad na snižování předsudků vůči Židům. Bohužel jsou zde i „ti druzí“.Většinu členů obce tvoří starší lidé, kteří podobné záležitosti vnímají velmi citlivě. Realita je taková, že někteří z nich se obávají dokonce i toho, dostávat tyto noviny, pokud by nebyly v uzavřené obálce, do schránky. Ačkoli můj osobní názor na věc je úplně jiný – neschovávat se, ukázat, že jsme tu – nechceme nikomu komplikovat život. Takže, zatím zvažujeme.Jaká je prodejní cena? Cena jednotlivého čísla ještě není stanovena. Zatím pouze cena předplatného – 250 korun za rok. 

Nejraději bychom Delet dávali zadarmo nebo za symbolickou jednu korunu, to ovšem vzhledem k cenám tisku a distribuce, která je ještě dražší než tisk, není možné. V budoucnu uvidíme podle toho, kdo všechno a jakými částkami bude ochoten náš projekt podpořit.
Podařilo se vám již získat nějakou dotaci?Momentálně máme slíbenou dotaci Ústředního svazu židovských náboženských obcí na Slovensku (slovenských Židů) a Nadace Ezra. Tyto prostředky by nám měly umožnit hradit výrobní náklady až do konce letošního roku. Pro nás i pro předplatitele představují určitou záruku, že Delet skutečně bude vycházet a neskončí po několika prvních číslech. Do této chvíle na Slovensku existoval pouze jediný židovský časopis, který byl a dodnes je velmi důležitý, a to je časopis Unie židovské mládeže Chochmes. Ten má ovšem jiný charakter a jinou úlohu, už jen proto, že vzniká v amatérských podmínkách a nevychází pravidelně. Existence skutečné redakce, mající na jedné straně jasně stanovenou zodpovědnost a na druhé straně také vymezené pravomoci a zaručenu nezávislost, je velmi důležitá.Vy sám jste v Chochmesu působil jako jeho redaktor a později šéfredaktor, idea vydávat regulérní židovské noviny vznikla už tehdy?Ten nápad přišel, dá se říct, ze dne na den. 

Já pocházím z Galanty, což je město asi 50 kilometrů od Bratislavy, s malou, ale velmi aktivní židovskou komunitou. Tato přibližně šedesátičlenná komunita byla jednou z mála, která i v čase totality udržovala a udržela náboženský život. Lidé se pravidelně scházejí, mají dlouhou ortodoxní tradici… Uvědomil jsem si, že jejich identita je možná pevnější než v mnoha velkých městech. Většina z nich mluví nejen slovensky, ale i maďarsky. Měl jsem možnost vidět, jak maďarský židovský časopis, který se jim čas od času dostane do rukou, putuje z rodiny do rodiny jako poklad. Mluvil jsem s nimi o tom, jak by se jim líbilo mít možnost, číst si něco podobného pravidelně i ve slovenštině. Jejich reakce byly vesměs pozitivní. Tak se zrodil nápad a zbývalo už „jen“ najít cestu k jeho realizaci…
Samozřejmě, kdybychom byli zpočátku nenalezli podporu u soukromých osob, které svými příspěvky podpořily vydání prvních čísel, nikdy by se nám to bylo bývalo nepodařilo. Jsme jim za to velmi vděčni.Delet je měsíčník, můžete říct, proč jste pro něj zvolili formu novin a ne časopisu? To je poměrně neobvyklá věc.Je to neobvyklá věc a to právě bylo naším cílem. Byli jsme celkem dobře obeznámeni s množstvím židovských periodik vycházejících v České republice, v Maďarsku nebo třeba v zemích bývalého Sovětského Svazu. Z této znalosti jsme vycházeli a došli jsme k názoru, že noviny by mohly být tou formou, jak lidi upoutat a jak jim přinést něco nového. My samozřejmě nemůžeme vydávat denník, na to není trh a ani bychom nebyli schopni přinášet takové kvantum nových informací – proto měsíčník. Ale chceme zachovat formální, vizuální stránku novin a také jejich skladbu. Z těchto důvodů v nich najdete jak domácí, tak zahraniční stránku, kulturu a dokonce i sport. Myslíme si, že Delet by měl přinášet jednak materiály, které lidi zajímají a také informace, které nemají jinak šanci se dozvědět. Například zahraniční problematikou se chceme zabývat především proto, že já i mnozí moji vrstevníci, kteří známe situaci v Izraeli a to i z vlastní zkušenosti, jsme velmi pobouřeni zpravodajstvím týkajícím se dění v této zemi, tak jak ho přinášejí evropské tiskové agentury a přebírají další média. Domníváme se, že je hodně neobjektivní. Jedním z bezprostředních důsledků takového informování je fakt, že lidé se bojí do Izraele jezdit.
Tamní situace v žádném případě není lehká, ale přece jen, realita je někde úplně jinde, než by se lidem podle obvyklých televizních záběrů mohlo zdát.Z našeho dosavadního povídání soudím, že Delet zřejmě nemá být reprezentantem jednoho určitého směru judaismu, ale že by měl otevřený a přístupný všem. Je to tak? Ano, mělo by to být zajímavé, čtivé periodikum, které se zájmem projdete, přečtete a zase odložíte. Nezávislé, otevřené každému názoru. Ať si lidé vyberou sami, jestli je jim v náboženském životě bližší ortodoxie nebo liberalismus, v našich novinách najdou oboje. Není třeba se v tomto směru vymezovat, naše komunita je malá a nechceme ji ještě dělit na skupiny. Jak už jsem se částečně zmínil, smysl našich novin spatřujeme mimo jiné v tom, že mohou přinášet kousek židovsvství i do rodin ve všech možných vzdálených místech. I takový osmistránkový Delet se pro některé lidi možná může stát jednou z mála věcí, které je spojují s jejich identitou. Možná, že pro jejich děti už bude židovství opět tak přirozenou záležitostí, jako pro minulé generace a jednoho dne se snad už konečně přestaneme skrývat.

Ptala se Irena Dousková, 
Foto: Michal Spevák